12. Kapitola: Jeskyně

16. března 2010 v 16:44 | AliCe |  AliCina tvorba
Šedočerný pes 8. Kapitola: Rys
12. Kapitola: Jeskyně

Doběhli jsme na kraj lesa. Opravdu tam byl útes. Bála jsem se jít na kraj, abych nespadla dolů, takže jsem ani pořádně neviděla, jak moc velká je tam hloubka, ale dokázala jsem si to snadno představit. David naopak došel až ke kraji a podíval se dolů. Zatajila jsem dech, protože jsem se bála, aby mu nesklouzla tlapa a nespadl dolů.
"Tam dole nikde není" řekl a ustoupil kousek dál od kraje. "Musíme se nějak dostat dolů - neboj nepolezem po skále" usmál se, když postřehl můj vyděšený výraz.
"Řekl si, že tam nikde není" zkusila jsem to.
"Možná tam není. Neviděl jsem ho tam, ale může být někde v jeskyni.."
"V jeskyni? Proboha.." jediná věc, které jsem se opravdu bála, byly tmavé a studené jeskyně. "Mohla... mohla bych počkat tady nahoře?" navrhla jsem.
"Proč?" divil se.
"No.. kdyby náhodou si ho tam viděl, ale on ti utekl a třeba běžel tudy..." plácala jsem něco.
"A jak bys ho asi chtěla zastavit?"
"No já nevím... jak bys ho zastavil ty?" ušklíbla jsem se.
"Řekněme, že mám svoje metody. Proč vlastně nechceš jít se mnou dolů?" zeptal se zase.
"Dobře, půjdu s tebou" řekla jsem se zaťatými zuby, protože jsem nechtěla přiznat svojí slabinu.
"Výborně" usmál se a rozeběhl se někam podél útesu. "Tak poběž Alex" zavolal na mě, protože jsem pořád stála na místě.
 

11. Kapitola: Další sen

16. března 2010 v 16:41 | AliCe |  AliCina tvorba
11. Kapitola: Další sen
Šedočerný pes 8. Kapitola: Rys

Doběhla jsem na malou louku a zavolala Davida - vlastně jsem spíš zavyla. Nechtěla jsem mu říct, co jsem před chvílí viděla. Potřebovala jsem se jen najíst - a to dost nutně. Chtěla jsem si taky trošku odpočinout. David se přihnal za chvíli.
"Děje se něco?" zeptal se vyděšeně.
"Ne, neděje" lhala jsem. "Chtěla bych jen na chvilku zajít k vám domu. Mám docela hlad a potřebovala bych si odpočinout..." zívla jsem.
"Dobře. Dovedu tě tam, ale asi tam nezůstanu" řekl sklíčeně.
"Proč? budeš ho pořád hledat?"
"Pravděpodobně. Zbývá nám už jen několik málo hodin a každá minuta je drahá. Hledáme dlouho a pořád jsme ho nenašli - vypadá to beznadějně" vzdychl si. Pak jsme se sebrali a běželi jsme společně k němu domů. V kuchyni seděla Davidova máma a četla si nějaký časopis.
"Dobrý večer" řekla jsem a posadila se naproti ní.
"Dobrej" usmála se. "Našli jste ho?"
"Nenašli" odpověděl jí David. "Alex má ale hlad, takže jsme se přišli navečeřet.." řekl David a jeho máma ihned vstala a zamířila k ledničce.
"Mám tady svíčkovou - jíš to, že Alex?" zeptala se mě.
"Samozřejmě" usmála jsem se. Davidova máma nandala mně i Davidovi na talíř několik knedlíků a maso a zalilo to omáčkou. Sedli jsme si za stůl a rychle to do sebe naházeli.
"Bylo to moc dobré" pochválila jsem jí jídlo a zvedla se. Odnesla jsem talíř k umyvadlu.
"Docela ráda bych se někde natáhla - pokud by to nevadilo..." podívala jsem se na Davida. Bylo důležité teď hledat jeho otce, ale byla jsem už tak unavená, že jsem málem usnula v běhu.
"Dobře. Mně to nevadí. Můžeš si lehnout u mě v pokoji. Já budu ještě hledat - pokud by to nevadilo..." rejpnul si.
"Mně to nevadí" ušklíbla jsem se. Pak jsem odešla do jeho pokoje a natáhla se na postel. Pochvíli jsem usnula.

Konec Cullenových 10.Kapitola: Jeden malý (nebo snad velký?) problém

16. března 2010 v 16:24 | AliCe |  AliCina tvorba
Ještě nikdy jsem si nepřipadala tak hrozně. Za pouhý den jsme se měli všichni vydat vstříc smrti. Měli jsme jen malou šanci, že vyhrajeme. A i kdyby jsme čirou náhodou vyhráli, stejně by to pro mě nebyla žádná velká výhra. Po domluvě s Arem jsme měli já, Alice a Edward jít do Voltery. Tohle bylo opravdu strašné. Nebylo úniku - od té doby, co nám Aro novou podmínku oznámil, jsem přemýšlela, jestli třeba neexistuje nějaká úniková možnost, ale na nic jsem nepřišla. Začínala jsem být zoufalá.
 


Konec Cullenových 9.Kapitola: Nová podmínka

16. března 2010 v 16:22 | AliCe |  AliCina tvorba
Každý se teď díval směrem k lesu. Vyšlo z něj asi 30 postav. Carlisle pomalu vykročil směrem k nim.
"Zdravím Aro" pozdravil upíra, který stál úplně vpředu.
"Ahoj Carlisle" usmál se Aro a šel pořád dál, až došel ke Carlisleovi a podal mu ruku.
"Co se děje, že jdete o dva dny dřív" zeptal se Carlisle.
"Jdeme vyjednávat" řekl Aro a pořád se usmíval.
"Na všem jsme se už dohodli" zamračil se Carlisle.
"Máme ještě jednu další podmínku."
"Jakou?" vyděsil se Carlisle.
"Mohli bysme to probrat vevnitř?" zeptal se Aro.
"Samozřejmě" Aro, Caius, Marcus a ještě několik dalších od Volturiových šli pomalu za Carlislem. Ostatní chtěli jít za nimi, ale Aro je zastavil zvednutým palcem.

Tvůj krvavý přítel

15. března 2010 v 16:58 | AliCe |  AliCina tvorba

Tvůj krvavý přítel



Trochu z jiného soudku...

20. ledna 2010 v 20:01

Pomozte Haiti. Pošlete DMS ve tvaru: DMS HAITI na číslo 87777. Stojí to jen 30 korun.

Moc Vás prosím.

AliCe

Novinky.cz


RPG Forks

10. října 2009 v 16:23 | AliCe
Na našem druhém blogu rpgforks.blog.cz se od 1. listopadu rozjede hra. Samozřejmě má tématiku Stmívání, ale je možné, že bude doplněna ještě o jedno téma - Harry Potter (tedy Bradavice). Bude se to lišit v tom, že se místo do normální školy bude chodit do školy čar a kouzel v Bradavicích. Takže pokud máte někdo rád Stmívání i Harryho Pottera, tak neváhejte a zapojte se do hry;)


RPG Forks

9. srpna 2009 v 17:43

rpgforks.blog.cz

RPG z tohoto blogu se přesouvá na tuto adresu. Správcem hry je AliCe.


Kam dál